Historie čaje

Čaj se pije už 5 000 let!

Podle legendy je to zásluhou pokrokového císaře Shen-Nunga. Za jeho vlády bylo nařízeno z hygienických důvodů všechnu vodu převařovat. Jednou prý byli císař a jeho pobočníci na cestách a při krátké zastávce vařili vodu na osvěžení. Do kotlíku však napadaly nějaké lístky a voda se zbarvila dohněda. Nápoj všem chutnal a císař nařídil neznámou rostlinu odvézt na císařský dvůr a prozkoumat.

Slovo "čaj" pochází z čínštiny

V mandarínském a kantonském dialektu se čaj vyslovuje ccha. V dialektu min významného přístavu Sian-men se pro označení čaje používá slovo te – odtud pojmenování v angličtině, němčině a dalších jazycích.

Rituál pití čaje vznikl v Japonsku už před 1 000 lety

Pití čaje přinesli do Japonska buddhističtí mniši, kteří studovali v Číně.

První zásilka čaje připlula do Evropy až v roce 1606

Zásilka putovala dlouhé měsíce z Číny přes Jávu do Holandska. Tam se brzy stalo pití čaje módou mezi bohatými a rozšířilo se do ostatních evropských zemí.

První reklama na čaj pochází z roku 1658

Byla otištěna v londýnském deníku Mercurius Politicus a vyzývala k návštěvě kavárny, kde je možné ochutnat nový „čínský nápoj“. V průběhu 18. století čaj v Británii získal obrovskou popularitu a stal se součástí britské kultury.

Do čajové historie se zapsal i český rodák

Kamélie a její příbuzný čajovník, latinsky Camellia sinensis, dostaly jméno podle brněnského botanika, léčitele a misionáře na Filipínách Georga Josefa Kamela (* 21. 4. 1661 Brno, + 2. 5. 1706 Manila, Filipíny).

Písemné zmínky o čaji v Čechách jsou mladší než plzeňský ležák

Ve vyšších kruzích byl zřejmě čaj znám už dříve, ale písemná zmínka pochází až z r. 1848. Do kredenců českých domácností se ve větší míře dostal až koncem 19. století. A nepřišel z Ruska, nýbrž z Británie. A nikoli jako nápoj, nýbrž jako společenský zvyk. Samotný čaj byl v „čajích o páté “ pouhou módní rekvizitou.